Srí Lanka: Den 5 – Sloní safari v národním parku Minneriya

Slon indický (Elephas maximus) je jiho- a jihovýchodoasijský slon dlouhý 3,5 metrů, jeden ze tří žijících druhů slona a jediný nevymřelý druh z rodu Elephas. Jde o největšího suchozemského živočicha žijícího v Asii. Je považován za ohrožený druh, ve volné přírodě žije odhadem 40-50 tisíc jedinců a my měli to obrovské štěstí ho vidět v divoké přírodě! Jaké to bylo stát pár metrů od těchto majestátních krasavců? Začněte úvodním videem z pátého dne.

 

Hned ráno nás čeká velký kulinářský zážitek – tradiční srílanská snídaně. Tu nám připravila na přání naše hostitelská rodina z guesthousu Seraya Holiday Resort, ve kterém máme už druhý den útočiště. Na stole máme naservírované lahodné hoppers, což jsou křupavé palačinky z kokosového mléka ve tvaru mističek, které se plní nejrůznějšími dobrotami. Sladká verze je s máslem, jogurtem, marmeládou či palmovým sirupem. Slaná varianta je ještě zajímavější – vajíčka, dva druhy kari sambol – směs sušeného kokosu s kořením a s chilli. Vše zapíjíme kvalitním cejlonským čajem a čerstvě vymačkaným papájovo-banánovým džusem. Snídaně králů!

 

tradiční srílanská snídaně s hoppers palačinkami
 
Dopoledne trochu relaxujeme, plánujeme další dny a já dopisuji cestovatelský deník. V jednu hodinu nás už vyzvedává náš džíp s řidičem, který nás poveze na vysněné sloní safari. Kolik taková sranda stojí a jak se vůbec takové safari domlouvá? V zásadě jsou dvě možnosti. Buď přijedete přímo k branám národního parku a přímo tady si pronajmete některý z desítky džípů s řidičem, kteří tu čekají na náhodné turisty. Druhou možností je si džíp pronajmout přímo přes majitele vašeho ubytování. Ten má většinou kontakt na někoho známého a spolehlivého, kdo nabízí i výhodnější cenu. Tak jsme to udělali my. Další otázkou bylo, zda jet v džípu s dalšími x lidmi (což je pochopitelně levnější) nebo sami dva. Toto rozhodnutí bylo velice rychlé hned jak jsme se dozvěděli rozdíl v ceně, který byl minimální. Džíp pro dva stojí 5000 lkr (880 Kč), ve větší skupině cca 4000 lkr (700 Kč) pro dva. Nebylo tedy co řešit – jedeme sami! Druhou velkou položkou je potom samotná vstupenka do národního parku Minneriya, což je 2000 lkr za osobu + 250 lkr za auto a 1000 lkr service charge. Dohromady nás tedy tento zážitek vyšel na zrhuba 10 500 lkr (1 850 Kč). Společnost, se kterou jsme jeli se jmenuje Girithale Jeep Safari, majitel, provozovatel, řidič a průvodce v jednom je Bandare Lyanage a dovoláte se mu na telefonní číslo +940777133896. No, nic, dost počítání a jdeme na to! Cesta z Polonnaruwa do NP Minneriya trvá okolo 45 minut, a tak si pěkně vychutnáváme dobrodružnou jízdu v otevřeném džípu, kde na nás fučí, jako uvnitř fénu.
 Za koncem města ještě zastavujeme na lokální VIP atrakci (jak je nám opakovaně zdůrazňováno). K té se váže velmi zajímavý příběh. Mladý rybář, žijící v chatrči, u které zastavujeme, tu jednoho dne před pár lety kuchal u řeky ryby. Hlavy odsekával na dřevěném prkně sekáčkem a zbytky pak hodil do vody. Ty zavoněly nedaleko žijícímu varanovi, který si na těchto rybích hlavách a vnitřnostech pochutnal. Od té doby, pokaždé, když rybář zaklepe sekáčkem na dřevo, se tu do pár minut varan objeví na svačinku. Rybář samozřejmě neváhal a udělal si z toho soukromou atrakci. Vystupujeme tedy z džípu a čekáme, co se bude dít. Srílančan klepe na prkýnko a společně s našim řidičem pak tiše vyhlíží, zda se v řece něco pohne… A pohne! Za pár minut z vody vylézá obrovský varan! Je minimálně dvakrát větší a tak čtyřikrát rychlejší, než jsem čekala, a tak z něj mám pěkný respekt. Rybář se ho ale nebojí a dráždí ho kusem ryby napíchnuté na klacku a varan začne předvádět doslova psí kusy! Aby dosáhl na masíčko, dokonce se postaví na zadní! To je cirkus toto :-). Varan je od nás teď už asi jen dva metry, a tak ani nedutáme a důvěřujeme zkušenému „páníčkovi“, který mu dává další kousky ryby.
za pár minut s vody vylézá obrovský varan

je dvakrát větší a čtyřikrát rychlejší, než jsem čekala

i varan umí psí kusy
jde z něj vážně respekt
Za pár minut tento obrovský plaz spokojeně odchází zpátky do svého teritoria v řece a my pokračujeme v naší cestě. Míjíme velkou sochu šedého stojícího buddhy a pak už objíždíme obrovskou vodní nádrž Minneriya. Ta byla vybudována starověkými vládci z království Polonnaruwa a pokrývá rozlohu téměř 20 km čtverečních.
vodní nádrž Minneriya má rozlohu téměř 20 km čtverečních
socha stojícího šedého Buddhy vedle vodní nádrže

 

Za chvíli už začínáme míjet cedule s nápisem Minneriya National Park s obrázky zvířat a řidič nám vypráví, že brzy ráno a večer před setměním se tu musí jezdit hodně opatrně, protože sloni samozřejmě úplně nerespektují hranice tohoto parku a někdy přecházejí silnici. A srazit se se slonem? To vážně nechcete! Před branami národního parku čeká asi 20 džípů s natěšenými řidiči, kteří tu číhají na turisty bez aut. Pobíhají tu také průvodci, kteří se nás hned seběhnou jako muchy a snaží se nás přesvědčit, že bez pořádného průvodce v parku nic neuvidíme. Ptáme se našeho řidiče, jestli je potřebujeme a ten kroutí hlavou, že ne, ale že je to na nás. Jdeme tedy zaplatit ne zrovna levné vstupné (2000 lkr na osobu) včetně šílené service charge (1000 lkr), kterou si tady počítají opravdu ke všemu a nějak vůbec nechápeme, jakého servisu se nám tu má dostat. Že by servis za podání vstupenky z ruky do ruky? Těžko říct :-/.

vstup do národního parku Minneriya

 

Po vjezdu do areálu Minneriya začíná nekonečná hrbolatá cesta, kdy mám chvílemi pocit, že u nás chce řidič vytřepat duši. V národním parku údajně žije 24 druhů savců, 160 druhů ptáků, 9 druhů obojživelníků, 24 druhů plazů, 26 druhů ryb a 75 druhů motýlů. Nicméně ale trvá poměrně dlouho než zahlédneme první zvířata, kterými jsou brodivý ptáci. Těch je tu opravdu nespočetně a sdružují se tu v obrovských hejnech. Obdivujeme tak nádherné pelikány, elegantní volavky a čápy. Dále potkáváme obří ještěrky, varany, kuny, lišky a dokonce prý krokodýla, kterého nám řidič ukazuje kdesi v dálce v ve vodě, ale my s Tomem tam nevidíme nic. Prý tam ale byl :-).

 

NP Minneriya je domovem spousty druhů vzácných brodivých ptáků
i lišky tu dávají dobrou noc 🙂
 
Ve srílanské přírodě samozřejmě nesmí chybět opice. V předchozích dnech jsme viděli vychytralé makaky a dnes k nim přibyl další druh, hulman posvátný. Nejprve zahlížíme jejich dlouhatánské ocasy a pak už se před námi tito krasavci objevují v plné kráse. Jsou vážně velicí (samci měří až 80 cm a váží 18 kg) a jejich černé obličeje vypadají jako škrabošky. Kromě Srí Lanky mají hodně velké rozšíření, žijí i v Indii, Pakistánu, Bangladéši, Barmě, Číně a Nepálu. Jsou velmi dobrými skokany, dokáží skočit až na vzdálenost 10 metrů a nemají také problém skočit z velké výšky přímo na zem. Jako kočky :-). Několik minut je fascinovaně pozorujeme, jak klidně sedí v koruně stromu a vypadají, že o něčem soustředivě přemýšlí. Asi kam se příště před těmi otravnými turisty schovat :-).

 

hulmani posvátní měří až 80 cm
 sedí v koruně stromu a vypadají, že o něčem soustředivě přemýšlí
Hlavní atrakcí celého parku jsou ale sloni. Ti se tu během období sucha (srpen a září – tedy právě nyní) ve velkém shromažďují okolo minnerijské vodní nádrže. Tato událost se jmenuje elephant gathering a je dokonce označování jako největší známé setkávání slonů v celé Asii. Během sezóny se tak v tomto parku běžně potuluje okolo 300 slonů rozmístěných na několika kilometrech čtverečních. No, co na to říct. Pro sloního milovníka, jako jsem já, naprosto neuvěřitelný sen, až sloní sci-fi. Sloní adrenalin tak samozřejmě cítím celou dobu, co po parku jezdíme a psychicky se připravuji na ten velký okamžik, kdy porpvé v životě uvidím nezajatého slona v divoké přírodě. Jezdíme ale všude křížem krážem, míjíme další pelikány a hulmany, po slonech ale ani stopy. Vyjíždíme ze zarostlého lesa a najednou je tam! Sloooon! Chystal se jít napít do řeky, my jsme ho ale vyplašili, a tak se peláší schovat do nedalekých stromů. Wow! Byl tak blízko a tak velkej a divokej!
 první divoký slon, kterého jsme spatřili
Srdce mi buší jako před skokem z vodopádu a vůbec nejsem připravená na to, co nás čeká za pár sekund. My se totiž, vážení čtenáři, ocitáme přímo uprostřed obrovského sloního stáda!!! Nedělám si srandu. Jsme tu jen my, další tři džípy a kolem nás zhruba 40 slonů! Jsou to převážně slonice se slůňaty nejrůznějšího věku a velikosti, samci se potulují tak nějak okolo, dál od stáda. Tak tohle je vážně moc… Mám problém to rozdýchat…
 

 

Stojíme tam v našem džípu naprosto neschopní slova a vůbec nedokážeme uvěřit realitě okamžiku, ve kterém se nyní nacházíme. Je to jako nějaká scéna z jurského parku, tak neuvěřitelná! Sloni kolem nás se vesele pasou, kroutí choboty a mávají ušima. V dálce vidíme dvojice, která má právě námluvy, pomalu se k sobě přibližují a proplétají své choboty. Na druhé straně se dohadují dva sloní samci, jeden troubí a druhý před ním ustrašeně couvá a přímo pár metrů před námi je sloní maminka stará o malinkého sloníka, který ještě pořádně neumí chodit a před našimi zraky pije mlíčko od mámy. Díváme se s Tomem na sebe, oba máme v očích slzy a tváře nám zdobí omámené úsměvy od ucha k uchu. Ještě chcete někdo vědět odpověď na otázku, proč cestujeme?

 

 

Oba si moc dobře uvědomujeme, jak obrovské privilegium je tu nyní stát a toto všechno zažívat. Nejsme někde v zoo, kde jsou sloni zavření a spousta jejich přirozených pudů a vzorců chování je potlačena. My jsme nyní na návštěvě v jejich domově, místě, kde se jejich generace scházejí už po staletí a můžeme sledovat jak tito 3-5 tunoví obři skutečně žijí a jak se chovají. Nejvíce mě dostává četnost fyzických kontaktů, které mezi nimi probíhají, neustále se k sobě tulí, škádlí se choboty a házejí na sebe hlínu a trávu. Jsou opravdu úžasní a já chci, aby tato chvíle nikdy neskončila a já tu takhle s nimi mohla být na věky věků!

 

 

 

Každá sranda ale někdy končí, a tak i my musíme po zhruba hodině této neuvěřitlné show zvednout kotvy a vydat se na větrnou jízdu zpátky do Polonnaruwa, kde nás už čeká špičková srílanské večeře. Dokonalej den :-). Dnešní zážitky budu vstřebávat dlouho…

 

 

Mohlo by tě zajímat

Komentáře (6)

Vyzeráá to skvelo už sa neviem dočkat 🙂

Super blog. Moc pěkně napsán. S manželem vyrazime v březnu 2017 a našla jsem tady odpovědi na mnoho otázek. Třeba autobusy, pronájem auta s řidičem ?už se nemůžu dočkat dalších dnu. Denda

Moc děkujeme za pochvalu. Jak jdou plány? Kdybyste potřebovali ještě s něčím poradit, klidně napište na mail nebo na FB @Katka cestuje.

Odjíždíme 6.3. 2017 už se nemůžu dočkat. Porad jen čtu a čtu prohlížím a těším se. Diky za užitečné informace ?

Dobry vecer. Dnes jsme zakoupili letenky a letime zacatkem dubna 2017 na mesic. Dekuju moc za tipy a cenne informace 🙂

Pecka! Moc si to tam užijte! Jsme rádi, že jsme mohli pomoct 🙂

Napsat komentář