„Bristol je domovem street artu“ byla jedna z prvních věcí, kterou jsem si o našem novém městě před příjezdem přečetla. Protože se o pouliční umění zajímám už delší dobu a slohovky o graffiti jsem psala už na základce (ke zděšení všech učitelů, kteří mi ale i přes kontroverzní téma dávali vždy jedničky), na tuto stránku Bristolu jsem se obzvláště těšila.
fasáda kultovního klubu Lakota
Od dob Banksyho, který to tu vše rozpoutal, se místní street art a graffiti scéna rozrostla do takových rozměrů, že si zaslouží celou sérii článků, které budou zároveň i takovými galeriemi tohoto bristolského urban umění. Tyto barevné články vám tedy budu postupně servírovat. Tady v Bristolu je street art stejně zaběhnutý pojem jako u nás třeba prígl a na oficiální street art guided tour sem jezdí i důchodci. V Česku ale tento druh umění tolik rozšířen není a tak bych chtěla nejprve uvést na pravou míru, co to ten street art vlastně je.
Nejjednodušší definice popisuje street art jako jakékoliv umění vytvářené na veřejných místech (převážně ve městech). Nejznámější formou tohoto umění je potom graffiti, které je na zeď stříkané sprejem. Na rozdíl od něj, street artový umělci používají při své tvorbě mnohem více médií a technik, jako jsou nálepky (sticker art), šablony (stencil graffiti), mozaiky, wheatpasting, video-instalace či sochy umístěné ve veřejném prostoru. Samotné motivy mají pak často sociální, kulturní či politický kontext a bývají i značně kontroverzní. Jiná díla slouží třeba jen k tomu, k čemu původně vzniklo samotné graffiti, udělat škaredé, šedé, špinavé město hezčí, barevnější a pro život příjemnější.
Přesně takový osud měla i bristolská čtvrť Stokes Croft. Ne zrovna dvakrát příznivá ekonomická situace zapříčinila spoustu mezer v místním komerčním prostředí. Nicméně, obyvatelé této čtvrti, právě v tomto nehostinném prostředí spatřili příležitost pro jiné formy vyjádření a začali používat zdi svých domů jako plátna. Díky street art umělcům se tak Stokes Croft postupem času proměnil z chudinské smutné čvrti na jednu z nejnavštěvovanějších kulturních čtvrtí Bristolu. Má dokonce svůj vlastní stát, který zašťiťuje organizace People´s Republic of Stokes Croft, jejímž cílem je hájit zájmy místní komunity, což zahrnuje kreativitu, kulturu a lokální ekonomiku.
Stokes Croft byla také dějištěm jedné z nejslavnějších bristolských vzpour, která vstoupila do dějin jako Stokes Croft Tesco riot. Naproti místnímu squatu Telegraphic Heights se tu měla otevřít nová prodejna Tesca, což se místním obyvatelům (nejen squaterům) moc nelíbilo, protože bylo jasné, co to pro ostatní malé podniky znamená. Jeden ze squaterů zapálil na protest doutnající láhev, na čež brisolská policie zareagovala poněkud přehnaně – v devět hodin večer sem poslala 160 těžkooděnných policistů. To samozřejmě naštvalo místní obyvatele mnohem víc než samotné otevření Tesca a tak se tu v podstatě z ničeho strhla velká noční bitva, kdy se policie snažila dobýt jmenovaný squat, který bránilo více než 300 lidí a dalších zhruba 1000 v ulicích protestovalo proti kapitalismu a korporacím, kterým je Tesco geniálním symbolem. Vitrína tohoto obchodu byla poté několikrát rozbita a posprejována, přesto Tesco neustále trvá na tom, že vzpoura s jejich obchodním domem nijam nesouvisela. To potvrzuje třeba tento obrázek, který je dodnes jako připomínka na fasádě budovy, která stojí přímo naproti zmíněné prodejně.
A teď už nebudu rušit a nechám vás se pěkně pokochat pouličními uměleckými díly Stokes Croftu. Ve skutečnosti je jich tu asi desetkrát víc a některá jsou pěkný oříšek najít, takže to berte spíš jako takový můj výběr z jedné odpolední street artové procházky. Pevně věřím, že bristolskému street artu propadne stejně jako já :).
