Dismaland: Banksyho ne-zábavní park aneb z fronty do fronty

O tom, že nejslavnější street artový umělec, Banksy, něco v okolí svého rodného města chystá, se špitalo už od května. Nikdo ale nevěděl, kde, kdy, co a jestli vůbec něco bude. Když tedy potom přišly na konci srpna první zprávy, že se kousek od Bristolu, v přístavním městečku Weston-super-mare, staví obrovský zábavní park, který má na svědomí právě Banksy, byla z toho naprostá senzace! Oficiální web http://www.dismaland.co.uk pod náporem zvědavých čtenářů zkolaboval hned první večer a lístky na všechny dostupné dny byly pryč během pár minut. Od prvního dne se před branami této atrakce začaly tvořit neuvěřitelné fronty fanoušků slétajících se sem z celého světa. Protože Banksy je osobnost se skrytou identitou, není se ohledně nefuknčího webu s prodejem vstupenek na koho obrátit. Pokud jsem se tedy chtěla dostat dovnitř (a věřte, že to jsem jako velká streetartová fanynka žijící 30 min vlakem od tohoto parku opravdu chtěla!), nezbyla mi jiná možnost, než prostě zkusit štěstí…

Jednoho zamračeného rána tedy nasedám na vlak a vydavám se vybavená foťákem a velkým odhodláním, že se dovnitř prostě dostanu!, do Weston-super-mare. Toto malebné přímořské městečko jsem už předtím několikrát navštívila a tak jsem moc zvědavá, jak se jeho prázdné ulice proměnily pod náporem této celosvětové senzace (údajně tu před pár dny byli helikoptérou i Angelina s Piťákem :)). Do Westonu přijíždím už v deset, tedy o hodinu dřív než se má park otvírat. Moc mě tedy netěší, když už zdálky vidím dlouhatánskou frontu. Po příchodu blíž dokonce zjišťuji, že tu někteří lidé pravděpodobně spali, aby měli jistá první místa ve walk-up frontě. Na vysvětlenou – před Dismalandem jsou dvě fronty. jedna pro šťastlivce, co mají on-line lístky, které jim zaručují vstup dovnitř. Druhá fronta, je pro ty méně šťastné (včetně mě), kteří jdou prostě zkusit štěstí. Je tu ale velká cedule, že místa z této fronty nejsou garantovaná a vždy mají přednost lidé s on-line vstupenkami.
Zhruba za půl hodiny se tedy pomalu začíná plnit online fronta. Zábrany jsou zatočené do jednoho dlouhého hada, jako na letišti, ale asi ještě tak desetkrát delší. První lidé tedy musí prokličovat asi dvacet zatáček než se vůbec dostanou na začátek fronty, což z pohledu diváka působí tak zvláštně komicky a já pomalu začínám chytat Banksy-ovskou náladu. Přede mnou je tak 100 lidí, to není tak hrozný, to musím dát!

 

Po hodině, kdy se moje fronta ani nehne, protože online fronta teď má už asi 1000 lidí dychtících se dostat dovnitř, moje nadšení začíná trošku opadávat. Za další půlhodinu, kdy se situace vůbec nelepší, jsem už značně nervózní – v 17 hod mi začíná směna v Bristolu a dala jsem si hranici do 13 hod, aby mělo cenu jít dovnitř. Když už začínám propadat beznaději a zatrpklé nasranosti při níž nechápavě koukám na rodinky s malými dětmi či skupinky důchodců se vstupenkami přes internet (proč jsem si myslela, že na Banksyho půjdou jen mladí alternativní lidé?), stane se zázrak! Přímo za mnou přijde jedna mladá slečna, jestli nesháním jeden lístek, že mají jeden navíc, protože kamarádka onemocněla. Chvíli na ni nevěřícně civím, pak se naštěstí vzpamatuju, kývám hlavou, až mi málem upadne a pádím se za nimi zařadit do té správné fronty. Wow! Tak tomu říkám štěstí! Dismaland by se ale měl jmenovat spíše Frontoland, protože po 15 minutách pocukávání v online frontě se konečně dostáváme ke (stále zavřené) budce s lístky, za níž přdpokládám, že už je vchod dovnitř. To se ale pěkně pletu, protože za touhle hranicí začíná … další dlouhá hadovitá fronta!
Už ale vím, že se dnes do Dismalandu podívám, a tak si nestěžuji a začínám se těšit, co mě uvnitř čeká. A opravdu! Za dalších asi 20 minut se konečně dostávám ke vchodu, kde mě vítají první Dismalové v růžových vestách. Dismalové jsou zaměstnanci parku, kteří mají mickeymousovské uši a neuvěřitelně otrávené, zpruzené výrazy. Jejich prací je návštěvníkům pobyt v Dismalandu co nejvíce otrávit. Ještě než se ale dostanu do samotné jávy lvové, musím projít bezpečnostní kontrolou, kde ochranka v malovaném interiéru z bílého kartonu přísně dohlíží na to, aby se do areálu nedostal nikdo s dobrou náladou, nedej bože s úsměvěm! Kdo se směje, musí skákat na jedné noze, dokud ho to nepřejde.

 

S rohlíkem na puse tedy procházím, ve vchodu mi ještě Dismal zmačká informační letáček s mapkou a hodí ho na zem, pěkně děkuju! a konečně spatřuji vysněný ne-zábavní park v celé své kráse. Tak tohle bude sranda!

Pojďme si tedy představit hlavní atrakce Dismalandu. Nesmím zapomenout podotknout, že každé dílo pochází z hlavy a ruky jiného umělce, kterého si Banksy osobně (v rámci Banksyho možností se skrytou identintou :-)) vybral a oslovil. Popíšu je jen stručně, co už za nimi každý z vás najde, je na vás…
Zátoka vodního děla – dominantou tohoto brčálového jezírka je armádní vůz používaný při nepokojích v Severním Irsku. Nabízí spoustu zábavy – samopaly, granáty a dokonce dětskou skluzavku!

 

Mini Golf – vyrobený z hokejového hřiště v Cheltenham Ladies college. Trasa není moc golfu-přátelská 🙂

 

Pamětní ohniště Jeffreyho Archera – u toho ohniště se můžete zahřát při obřadním pálení knih místního spisovatele (kterého očividně autor nemá moc rád :)), každý den je tu spálena jedna jeho kniha
Skákající kosatka – socha velryby, která proskakuje obručí, do které je pro ni ale očividně malá (stejně jako akvárium?)
Kino – tady mohou návštěvníci sledovat na plátně několik krátkých hodně zajímavých filmů. Povedlo se mi najít odkaz, kde si je můžete skoro všechny pustit. Udělějte si na ně čas, stojí za to!

Zeď podělané lásky – příběh jedné nepovedné lásky, který je psaný ve vzkazích. Myslím, že tu jde najít hodně velkých pravd…

Lovení kačenek – tady mohou návštěvníci zůročit svou zručnost a vylovit z jezírka žlutou kačenku, chuděrky ale plavou v ropě bříšky vzhrůru a pelikán taky zrovna dvakrát spokojeně nevypadá…

 

 

Tančící kamióny – post-industriální veledílo umělce Mikea Rosse
 

 Popelčin zámek – když vystojíte půlhodinovou frontu, v největší dominantě celého parku zjistíte, jaký je opravdový život princezny

Kosmonautův karavan – tohle je hodně psycho. Dovnitř maringotky vlezou lidi a ta se potom začne celá točit okolo své osy!

 

Banksyho středomořská jízda – po vhození mince můžete ovládat lodičky s uprchlíky kolem majáku (stejně jako politici…?)

 

Tradiční kolotoč s koníky – kromě Dismalů se na něm ale vozí i řezník, který připravuje koňské lasagne… aby bylo za chvíli na čem jezdit…

 

Portrétový umělec – Nettie Wakefield portréty kreslí ale jen zezadu, přijdou vám málo osobité?
Útok racků – působivý trojrozměrný obraz/socha, do kterého si můžete sednout. Působivá ještě více pro ty, kdo bydlel nějakou dobu v místě, kde žijí racci…

 

Pikniková zóna – svačinku si můžete dát na těchto lavičkách svádějících k posezení z dílny nábytkového designéra Michaela Beitze

 

Trochu jiné střelnice – jmenují se tak od slova střílet, ne?

 

Guerillův koutek 

 

 

 

 

 

Loutkové divadlo – gangsterské tančící loutky v reálných kulisách. Co by na to řekl Spejbl a Hurvajz…?

 

 

Hlavní galerie – obrazy i živé obrazy od vyjímečných autorů současnosti …

 

 

 

 

A několik dalších obrázků, které nepotřebují komentář…

 

 

 

 

 

 

Tak co říkáte na Dismaland? Baví vás Banksyho umění? Pro nasátí té správné atmosféry ještě mrkněte na oficiální pozvánku.

Mohlo by tě zajímat

Napsat komentář