Po příjezdu na Nový Zéland jsem foťák nedal z ruky a postupně začal produkovat. Tady jsem pak pochopil spoustu základních věcí o focení a postupem času začal cítit světlo. Taky jsem se pustil do post produkce v programech a dodnes hodně svého každodenního času věnuji sledováním flickru, oblíbených fotografů a hlavně tutoriálům na youtube. Každý den tomu věnuju cca hodinu až dvě a když mám volno tak mnohem více. Žádný učený z nebe nespadl a u fotografie to platí dvojnásob. Na to, aby se člověk dostal alespoň na střední úroveň je potřeba opravdu hodně práce a učení. Někteří lidé na to mají dar od boha, ten zbytek pak talent nahrazuje tvrdou prací a zdokonalováním se.
Hodně dotazů směřuje k tomu, jak je výbava těžká na treky. No, řeknu to jak to je – pronese se to teda solidně a krk mě kolikrát bolí jak blázen. Kolikrát sám sebe proklínám, ale pak příjde ten kouzelný moment, závěrka cvakne a všechny trampoty se tak nějak rozplynou do prázdna. Je to na každém z nás, když se ale zamyslím co sebou lidé do hor všechno nosí, radši oželím nafukovací karimatku a vezmu si skla.
Nepoužíváme žádné filtry, většinu fotek pálím přímo od boku – stativ se ukázal jako nepraktický (hlavně na trecích). Jediné filtry, které používáme se jmenují : Dobré světlo a skvělá příležitost :). Občas mi taky hodně pomohl filtr Zlatá hodinka, tento filtr začíná většinou cca hodinu před východem a západem slunce, když zapadající/vycházející slunce vytváří zlatavou záři a dopadá na zem pod naprosto jedinečným úhlem, který nádherně vykresluje barvy. Filtr Fantazie pak začíná poblíž rovníku kde slunce vytváří podélné pruhy po celé obloze.
Ahoj, mohu se zeptat blíž na použití stativu? Jak často ho na treku a jinde vytáhnete, má cenu ho brát sebou (můj stativ má 0,9kg) a používám ho asi primárně na focení selfie vrcholovek (cestuju sama) a nebo pak na noční krajiny. Díky 🙂