Náš první výlet mimo Bristol jsme podnikli do města, které se každému Bristolskému obyvateli samo nabízí – do legendárního Bathu. Toto historické lázeňské městečko leží od našeho anglického domova pouhých 19 km a o tom, že opravdu stojí za návštěvu, svědčí i nespočet slavných osobností, které sem jezdí už po staletí relaxovat do svých rezidenčních sídel. V minulosti to byla třeba Jane Austen, Charles Dickens, královna Charlotte či Lord Nelson. Dnes, pokud máte štěstí, můžete v jeho úzkých malebných uličkách narazit na Nicholase Cage nebo Johnyho Deppa (ano, čtete správně!).
Na bristolském vlakovém nádraží Temple Meads se nám povedlo vychytat off-peak lístek a návštěva Bathu nás tak stála oba dohromady pouhých 14 liber za zpáteční jízdenku. Lokální vláček nás do našeho cíle zavezl za necelých 25 minut a my se tak za kraťounkou chvíli dostali přímo do srdce georgiánské Anglie! Toto krásné městečko, zasazené mezi zelenými kopci v údolí Avon valley, se proslavilo především díky městským lázním, které tu starověcí Římané založili už před 2000 lety.
Svou renesanci Bath zažil v 18. století, kdy dva brilantní architekti se stejným jménem, John Wood (starší a mladší), vtiskli městu jeho novou tvář. Navrhli a vybudovali tu totiž nové budovy, celé ulice a čtvrtě v palladiánském stylu, který se stal pro novodobý Bath typickým. Díky těmto dvěma talentovaným chlapíkům je tak Bath jedno z nejkrásnějších měst Anglie, kde se můžete pohodově celý den procházet a nasávat atmosféru viktoriánského lázeňského života. A teď tedy ke konkrétním místům, která jsme stihli prozkoumat.
Royal Crescent
Nejhonosnější ulice ve Velké Británii, tak je označován tento elegantní oblouk třiceti řadových domků, který je životním dílem Johna Wooda mladšího, který na jeho výstavbě pracoval mezi lety 1767 až 1774. Za impozantní fasádou a 114 jónickými sloupy se tu skrývá více než tisíc pokojů. Elegance, majestátnost a vznešenost této budovy přitahovala krále, vládce a jejich následovníky z vysoké společnosti po dvě století. Byt číslo 1 je otevřen návštěvníkům, kteří se tu mohou podívat, jak vypadal typický georgiánský domov. Nás tu naprosto fascinovaly podzemní byty, které se skrývají pod úrovní silnice a každý z nich má svůj malinký dvorek před vchodem. Při procházce po chodníčku jsme tak se skloněnou hlavou mohli sledovat nádhernou galerii rozličných stylů a barev, které se pod námi rozprostíraly jako originální obrazy.
The Bath Abbey
Jak praví legenda, podobu tohoto kostela sdělil biskupu Oliveru Kingovi ve snu sám Bůh. Tento příběh najdete zapsaný v krásných a výstředních řezbách v západním křídle a Oliver začal stavbu tohoto chrámu v roce 1499. Nová stavba vznikla přestavěním základů starého kostela, který tu stál již od 8. století. Vznozné památníky a zajímavé skriptové nápisy zdobí stěny celého interiéru a zajišťují tak trpělivým návštěvníkům několikahodinové čtení. Bathské opatství bylo jedním z prvních kostelů, do kterých jsme v Jižní Anglii zavítali a tak jsme jeho vznešeností a majestátností byly naprosto ohromeni. Není divu, že tu byl před tisíci lety korunován Edgar, první král celé Anglie. To jsme ale ještě netušili, jak nám vyrazí dech katedrály v Salisbury a Wellsu, o těch ale zase někdy příště…
The Circus
Tato kruhová křižovatka je opravdovou architektonickou perličkou. Kolem kulatého mini-parčíku tu stojí komplex budov, jehož inspirací bylo římské kolosum. Tady ale obrácené dovnitř, takže jsou vchody, okna, sloupy a vikýře otočené do středu. Stejně jako koloseum jeho první patro zdobí dórské sloupy, druhé jónské a třetí je završeno sloupy korintskými. Toto veledílo mají na svědomí opět Johnové Woodové, ten starší začal tento komplex stavět už v roce 1705 a až v roce 1758 jej mladší John dokončil. The Circus bylo adresou mnoha známých osobností, mezi něž patřil třeba Gainsborough, Admiral Perry, Dr. Livingstone či William Pitt. Nejlepším způsobem jak si tento stavařský skvost prohlédnout je stoupnout si doprostřed parčíku k velikému stromu a pomalu se otáčet dokola. Když zrychlíte, tak se vám jednotlivé sloupy a vikýře slijí dohromady a máte před sebou jeden dlouhý kulatý byt. Jen pozor, aby se vám nezamotala hlava, tak jako mě. Mimochodem, zrovna tuto adresu si vybral Nicolas Cage.
Pulteney bridge
Viděli jste film Parfém: Příbeh vraha? Pamatujete si most na kterém hlavní hrdina žil a který se potom propadl? Tak přesně tak na nás působil Pulteney bridge. Tento kouzelný most, projektovaný Robertem Adamem v letech 1769-74 si můžete nejlépe prohlédnout z mostu protějšího (North Parade Bridge), kde se vám naskytne opravdu impozantní výhled. Nevím proč, ale mě tento most naprosto uchvátil, možná kvůli mrazivé atmosféře, kterou ve mně vzbuzují vzpomínky na jmenovaný film, ale pravdou je, že tento
most je mojí nejoblíbenější bathskou památkou.
most je mojí nejoblíbenější bathskou památkou.
Jeho tři obloukové pilíře klenoucí se nad řekou Avon vypadají jak brány do podsvětí a málem bych tu čekala Charóna se svou převoznickou loďkou. V popředí mostu šumí kaskádový jez, kde se rochní kačeny a bělostné labutě, které mají svá hnízda rozmístěna různě okolo pobřežní stezky. Na jejím konci pak čekají jako bonbónek točité schody s teráskami, které vás kromě krásných výhledů zavedou útrobami mostu až na jeho rušnou ulici.
O tom, že je Pulteney bridge opravdu jedinečný svědčí i skutečnost, že je jedním z pouhých dvou mostů na světě, který je lemovaný obchůdky po obou stranách (tím druhým je Ponte Vecchio v italské Florencii). A tak jsme tu zvědavě nakukovali do vitrín s květinami, starodávnými mapami, známkami, obrazy a nejrůznějšími dekoracemi. Samozřejmě jsme nevynechali kafíčko v dokonalé kavárně přímo uprostřed mostu s výhledem na římský jez.
Great Pulteney Street
Na této dlouhé ulici jsem si pořádně uvědomila, co znamená podzemní Anglie a co inspirovalo Neila Gaimana k napsaní jeho slavné knihy Nikdykde. Ve spoustě anglických měst a celý Bath je tomu ukázkou, mají totiž řadové domky ještě podzemní patro. Jsou to tedy vlastně sklepní byty se vším všudy – vlastním vchodem, okny, dvorkem, jen leží pod úrovní silnice. V některých místech tvoří celé podzemní ulice, kdy nejrůznějšími dírami a zábradlovými otvory můžete sledovat chodníčky pod zemí, tedy pod ulicí, po které vy chodíte a jen vaše fantazie vám může odpovědět, kam všude tyto podzemní uličky vedou a co skrývají. V dávných dobách to každopádně asi nebylo nic moc a je jasné, kam všechny záchody a špinavé vany z vrchních pater obydlených smetánkou tekly… Na pohled tyto bytečky vypadali moc pěkně, ale ruku na srdce – v tmavém, vlhkém a zatuchlém sklepě bych bydlet nechtěla a může mít
sebelepší adresu či fasádu.
sebelepší adresu či fasádu.
Jane Austen
Asi nejznámější anglická spisovatelka Jane Austen, žila v Bathu se svou sestrou a rodiči v letech 1801 až 1806. Během této doby vystřídali čtyři různé bydliště, z nichž nejznámější je byt číslo 13 na náměstí Queens square. Na této adrese dnes můžete navštívit Jane Austen Centre, kde se dozvíte téměř všechno o životě této romantické spisovatelky. Nejzajímavější faktem je ale to, že Jane život v Bathu nenáviděla a
největší radost jí udělalo, když se později odsud s rodinou odstěhovala.
největší radost jí udělalo, když se později odsud s rodinou odstěhovala.
Roman Baths
Největší památka Bathu, kterou jsme ale my vynechali. Vstupenka sem stojí totiž 15 liber, což nám za pohled na jeden bazén přišla trochu přeháňka vzhledem k tomu, že jsme na účtě ještě neměli UK výplatu. Mně to jako správné Češce přece jen nedalo, a říkala, jsem si, že když lázně nemají střechu musí tam jít přece odněkud vidět a tak jsem budovy obcházela tak dlouho, až jsem našla místečko, ze kterého šlo dovnitř alespoň trochu nahlédnout. Tyto lázně z 1. Století pojmou 250 tisíc galonů horké léčivé vody, která proudí těmito zvláštními ruinami kdysi neskonale mocné budovy. Tak tady alespoň jedna oficiální fotka, abychom vás úplně neošidili :-).
V Bathu je toho samozřejmě na prozkoumání mnohem víc – spousta divadel, muzeí, slavné Pump Rooms či Parade Grounds. Zvláštním zážitkem bylo také sledovat holubího muže, který se před antickými lázněmi kamarádil s místními holuby – a to tak těsně, že jich na něm v jednu chvíli sedělo snad deset a zobali mu z ruky. Za malý poplatek se se svými opeřenými kámoši domluvil a posadil je na ruku či rameno holubuchtivým turistům.
Pro nás to byl naprosto skvělý pohodový den volna, který jsme si nesmírně užili a to i díky skvělé Pop-out skládací mapě z edice Popout map společnosti Compass Maps. Mapa je tak malinká, že se vleze do kapsy a je složená dovnitř jako origami, takže stačí jeden pohyb a je celá otevřená! Stejnou jsme si potom pořídili i do Londýna, najdete v ní všechny památky a zajímavosti včetně stručných popisků a zajímavostí. Můžeme vřele na městské výlety doporučit – ušetří vám spoustu času a nervování se skládaním velkých map a je vždycky po ruce.
