Psychologie cestování: Motivace

3 0

4. 11. 2015

Proč cestujeme? Co nás vede k tomu opustit pohodlí našich domovů a vydat se do neznáma? Jaké jsou důvody pro vybrání si konkrétní destinace? Odpověď na tyto otázky není jednoduchá a liší se samozřejmě člověk od člověka. Protože se ale cestování stává v naší společnosti čím dál tím větším fenoménem, nenechává chladnými ani psychology a sociology. Ti v našem cestovatelském chování našli několik vzorců a opakujících se schémat. V tomto článku se tedy podíváme na několik zajímavých teorií a pohledů na motivaci k cestování. Budu moc ráda, když v jednotlivých teoriích budete hledat sami sebe a pokusíte se poznat vaši cestovatelskou osobnost o trochu blíž.

Nejdříve se ale musíme podívat, co vlastně pojem motivace k cestování (či cestovní motivace) znamená.

Tím nejjednoduším vysvětlením je, že je to vlastně odpověď na otázku „Proč cestujeme?„
Motivaci k cestování můžeme také popsat jako soubor potřeb a požadavků jedince, které jsou hnací silou k cestování
Pearse, Morisson a Rutledge (1998) ji popisují jako globální propojenou síť biologických a kulturních sil, které udávají hodnotu a směr cestovatelovým volbám, jeho chování a zkušenostem.
Krásnou teorii potom uvádí Seaton (1997), který ji vidí jako hledání venku toho, co jsme nemohli najít uvnitř.

# TRAVEL CAREER LADDER

První teorií je model „Travel Career Ladder“ (Pearce, 1988), který vychází ze známé Maslowovy pyramidy potřeb. Tato teorie dělí lidské potřeby do pěti kategorií (fyziologické potřeby, potřeby bezpečí a jistoty, potřeby sounáležitosti a lásky, potřeby uznání a potřeby seberealizace). Všeobecně potom platí, že níže položené potřeby jsou důležitější, a bez jejich alespoň částečného naplnění jedinec nepociťuje vznik méně naléhavých vyšších potřeb. V Pearcově aplikovaném modelu se potom těchto pět základních lidských potřeb mění na pět základních potřeb cestovatele. Těmi jsou (od nejnižší po nejvyšší):

Relaxace a tělesné potřeby – odpočinek, jídlo, spánek, základní pocit jistoty a bezpečí na cestách

Stimulace – potřeba vzrušení, zajímavé zážitky, dobrodružství, zábava

Vztahy – potřeba budovat nové a prohlubovat či vylepšovat staré vztahy

Uznání a rozvoj – potřeba rozvíjet své dovednosti, poznávat a učit se nové věci, focení, sdílení zážitků na sociálních médiích

Naplnění – plnění svých snů, poznávání sebe sama, potřeba cítit se šťastný, naplněný a vyrovnaný

Stejně tak jako u Maslowovy pyramidy, i tady platí, že pokud cestovatel nenaplní své základní potřeby (bude mít hlad nebo nebude mít, kde spát) nebude prahnout po naplnění těch vyšších (naučit se surfovat nebo proniknout do tajů egyptské historie). Během života se mohou důvody pro motivaci měnit, mladí lidé budou více prahnout po dobrodružství (úrověň stimulace), pár ve středním věku třeba pojede na dovču, aby zlepšil svůj vztah, nas který díky řvoucím dětem nemá čas (úroveň vztahy) a v důchodu si moc rádi zaplatíte komfort luxusního hotýlku s all inclusive jídlem (úroveň relaxace). Také lidé, kteří mají více cestovatelských zkušeností, budou pravděpodobněji aspirovat k vyšším příčkám této pyramidy.

# MODEL PUSH AND PULL

Dalším modelem je Cromptonova teorie „Push and Pull“. Ta už se více zaměřuje na volbu konkrétní destinace a je tak velmi oblíbenou u cestovních kanceláře, pro které je alfou a omegou jejich psychologického marketingu. Podle Cromptona (1979) je cestovatelská motivace řízena dvěma silami: tlakem (push) a tahem (pull).Lidé tedy cestují proto, že jsou

– tlačeni do cestovatelských rozhodnutí vnitřními, psychologickými silami (nedefinovatelná touha cestovat vycházející ze sebe samého)

– taženi venkovními silami konkrétních destinací (touha vidět Disneyland nebo se podívat na stejnou pláž, kde byla letos kamarádka)

Mezi hlavní motivace, které nás tlačí zevnitř, tedy pryč z domova, patří:

– únik

– sebepoznávání

– odpočinek, relaxace

– výzva

– renomé, sláva

– dobrodružství

– vzrušení

– sounáležitost rodiny, páru

– zdraví a kondice

Motivace, které nás potom táhnou z venku, tedy přitahují k sobě, jsou podle Cromptona tyto:

– krása krajiny

– historické památky

– kulturní atrakce a události

– sportovní události

– pláže, parky

– rekreační možnosti

– nakupování

# TRAVEL-MOTIVATION THEORY

Gray (1979) ve své motivační teorii zmiňuje pouze dva hlavní motivy k cestování. Jsou jimi „wanderlust“ a „sunlust“. Wanderlust je vlastní touha dostat se ze známého na neznámé místo. Druhý motiv potom Gray označuje jako sunlust, což je touha cestovat na konkrétní místo, které nabízí specifické možnosti, které se nevyskytují v našem vlastním prostředí. Sunlust tak může být například přání zažít vánoční Paříž, naučit se surfovat nebo vylézt na Mt. Everest. Wanderlust je pak samotná touha někam vypadnout, procestovat svět nebo se stát nomádem. Pro většinu travel bloggerů (včetně nás) je wanderlust neuvěřitelně naléhavý motiv.

Zjednodušeně jde pak wanderlust chápat jako Cromptonovy push motivy a sunlust jako pull motivy z předchozí teorie.

# ANOMIE A EGO-ENHANCEMENT

Dann (1977) potom rozděluje koncept interních push motivů do dvou dalších kategorií. Tou první je anomie, která reprezentuje touhu překonat pocit izolace a nespokojenosti v každodenním životě a jednoduše „od toho všeho vypadnout“. Tuto teorii podporuje Krippendorf (1987), podle nějž jsou odpočinek a únik nejsilnější cestovatelské motivy vůbec. V tomto kontextu lidé cestují za uspokojením svých sociálních potřeb (stýkání se s ostatními turisty, poznávání nových lidí, trávení času s lidmi, na kterých jim záleží). Ego-enhancement, na druhé straně, uspokojuje potřebu uznání, která často vychází ze statusu cestovatele. K tomu se váže například potřeba jet na místo, kde jsem ještě nikdy nebyl a zažít tam něco nového a nečekaného.

# 14 FAKTORŮ CESTOVNÍ MOTIVACE

Komplexnější seznam cestovatelských motivů potom představuje Pearce v knize Tourist Behaviour: Themes and Conceptual Schemes. Ten podle mě zahrnuje snad všechny možné aspekty a důvody, proč se lidé vydávají cestovat. Pokud chcete trochu poznat sami sebe, doporučuji si vzít papír a tužku a všechny body, které vystihují i vaši vlastní cestovatelskou motivaci si pěkně pod sebe psát. Určitě pak pro vás bude snadnější odpověď (sobě i okolí) na otázku, proč vlastně cestujete. Z vlastní zkušenosti vím, že je tyto pocity a touhy někdy těžké pojmenovat. Jednotlivé motivy jsou v tomto modelu rozděleny do následujícíh čtrnácti kategorií (faktorů) seřazených od těch nejčastějších (nejdůležitěšjích) po ty méně významné.

1. Novota
– zábava
– zažívání něčeho nového
– pociťování zvláštní atmosféry dané destinace
– navštěvování míst souvisejících s mým osobním zájmem

2. Únik, relax
– odpočívání a relaxace
– dostat se pryč od každodenního psychického stresu a tlaku
– být pryč od každodenního stereotypu
– dát oddech své mysli
– nestarat se o čas
– dostat se pryč od každodenního fyzického stresu a tlaku

3. Posílení vztahu
– dělání věci společně s mým společníkem
– dělání něčeho společně s mou rodinou
– být společně s ostaními, které baví stejně věci, jako mě
– posílení vztahu s mým společníkem (společníky)
– posílení vztahu s mou rodinou, přáteli
– kontakt s rodinou, přáteli, kteří žijí někde jinde

4. Autonomie
– být nezávislý
– nebýt nikomu zavázaný
– dělání věcí po svém

5. Příroda
– sledování krajiny
– být blízko přírodě
– zlepšit své chápání přírody
– být v harmonií s přírodou

6. Seberozvoj
– učení se nových věcí
– zažívání jiných kultur
– poznávaních jiných a různorodých lidí
– rozvíjení mých vědomostí o dané destinaci

– potkávání místních
– pozorování ostatních lidí v dané oblasti
– návštěva místních událostí

7. Stimulace
– poznávání neznámého
– pocit vzrušení
– mít nepředvídatelné zážitky
– být spontánní
– mít odvážné a dobrodružné zážitky
– cítit nadšení
– riskovat

8. Osobní rozvoj
– rozvoj mých osobních dovedností
– poznat, čeho jsem schopný
– získání pocitu úspěchu
– získání pocitu sebevědomí
– rozvoj mých schopností
– používání mých dovedností a talentu

9. Bezpečné vztahy
– cítit se v bezpečí
– být s lidmi, kteří si mě budou vážit
– potkávat lidi se stejnými hodnotami a zájmy
– být blízko ohleduplným a pozorným lidem
– být s ostatními, když je potřebuji
– cítit, že někam patřím

10. Sebe-aktualizace
– získat nový pohled na život
– cítit vnitřní harmonii a mír
– víc porozumět sama sobě
– být kreativní
– pracovat na mých osobnostních a duchovních hodnotách

11. Izolace
– zažít klid a mír
– vyhnout se mezilidskému stresu a tlaku
– zažít otevřený prostor
– být pryč od davů lidí
– užít si samotu

12. Nostalgie
– vzpomínání na staré dobré časy, které jsem zažila
– přemýšlet o minulých zážitcích

13. Romance
– mít romantický vztah (poznat někoho)
– být s lidmi opačného pohlaví

14. Uznání
– sdílení vědomostí a dovedností s ostatními
– ukazování ostatním, co umím
– být uznáván ostatními lidmi
– vést ostatní
– aby ostatní věděli, že jsem tu byl

Výzkum, který bych chtěla zmínit na závěr, se zabýval odlišnou motivací cestovatelů z různých koutů světa. Proběhl v rámci velkého projektu TripBarometr, který měří nejrůznější trendy v cestování pro TripAdvisor. Jaké jsou tedy geografické motivy k cestování?

Severo-američané: chtějí posílit vztahy se svými blízkými

Latino-američané: cestují, aby poznali nové lidi

Evropané: chtějí se chlubit záviděníhodnými zážitky

Asiaté: propadli skutečně vzrušujícím zážitkům

Afričané: chtějí se cítit vyjímečně a hýčkaně

Teorií cestovní motivace je samozřejmě mnohem, mnohem víc. V tomto článku mi šlo spíše o to nastřelit různé způsoby, jakými se do o cestovatelské motivaci přemýšlet a povzbudit vás, abyste se zamysleli nad tím, proč vy sami, vlastně cestujete. Kdo ví? Možná vám díky tomu některé věci ve vašem životě docvaknou a propojí se :-).

Příště se podívám na problematiku Typologie cestovatelů, kterou provází stěžejní téma: „Jaký je rozdíl mezi turistou a cestovatelem?“

Na závěr budu moc ráda, když mi do komentů napíšete, jaká je vaše hlavní motivace k cestování :-).

Zdroje:

Crompton, J. L. (1979) Motivations for Pleasure Vacation. Annals of Tourism Research. 6(4): 408-424. DOI: 10.1016/0160-7383(79)90004-5

Dann, G. (1977). Anomie, ego-enhancement and tourism. Annals of Tourism Research, 4(4), 184-194

Pearce, P.L. (2005). Tourist Behaviour: Themes and conceptual schemes. Channel View Publications.

Pearce, P.L. (1988) The Ulysses Factor: Evaluating Visitors in Tourist Settings. New York:
SpringerÐVerlagKrippendorf, J. (1987). The holidaymakers:
Understanding the impact of leisure and travel.
London: Heinemann-Butterworth.Gray, J. P. 1970 International Travel – International Trade. Lexington Heath: Lexington Books.

Komentáře (3)

Unknown

5. 11. 2015 at 7:39 am

Odpovědět

Já chci vycestovat kvůli přírodě, vidět tu krásu naživo 🙂

Katka cestuje

17. 11. 2015 at 3:21 pm

Tak to je určitě jeden z nejkrásnějších cílů. Ten ti nikdo nevezme a z naší zkušenosti můžeš vidět tisíc fotek a videí a stejně tě dané místo v reálu dostane 🙂