Během našeho cestování po westcoastu jsme v muzeu v Hokitice narazili na jednu moc pěknou výstavu, která krásně představuje místní životní styl. Výstava se jmenuje Sounds like us a pochází z celonárodní kampaně připomínající 100. výročí začátku vysílání rádia New Zealand. V rámci tohoto projektu vzniklo několik designových rádií, které symbolizují Nový Zéland a umožňují pomyslným posluchačům ochutnat kousek z jeho života. Tady jsou ty nejzajímavější doplněné pár zajímavostmi, pěkný poslech 🙂
Rugby
Tento zélandský národní sport se sem dostal v 70. letech 19. století z Anglie a Novozélanďané (zejména Maorové) mu ihned propadli. Reprezentační družstvo se jmenuje All Blacks (podle černých dresů) a jejich jméno se stalo synonymem tohoto sportu. All Blacks jsou dlouhodobě nejlepším ragbyovým týmem na světě a snem snad každého malého zélandského kluka je stát se jedním z nich. Jsou tu opravdu největšími národními hrdiny a chloubou celé země. A samozřejmě nesmím zapomenout na specialitku tohoto týmu – maorský bojový tanec haka, kterým zahajují každý zápas…
„Round here, everything stops for rugby. It´s a religion based on true grit, lots of mud, pig skin and boots. Mind you, back in your dad´s day you didn´t have boots. And you didn´t complain.
Military
Novozélanďané si také velmi stojí za svou udatností a odvahou, kterou v historii několikrát prokázali v nejrůznějších válkách a bitvách. Jednou z nejvýznamnějších byla válka na Gallipágách v roce 1915, kde bojoval armádní sbor Anzac složený z novozélandských a australských vojáků. Tato jednotka bohužel utrpěla obrovské ztráty, kdy během této bitvy zemřelo přibližně 2752 Zélanďanů, tedy každý čtvrtý nasazený muž (a přibližně 8500 Australanů). Památku těchto padlých vojáků si Zélanďané od té doby každoročně připomínají na Anzac day, který je tu státním svátkem slaveným 25. dubna.
„For a small nation, we have a big reputation for bravery. Our armed forces and their legacies are another way we´ve shown the worlds what we´re made of.“
Barbecue
Jedním z nejpopulárnějších způsobů vaření na NZ je barbecue, zvané také „barbie“ či BBQ). Tento způsob venkovního grilování masa na otevřeném ohni je ztělesněním jednoduchého a pohodového zélandského životního stylu, kdy teplé letní dny svádí dohromady přátele a rodinu za příslibem dobrého jídla a zábavy. Lidé barbecue pořádají nejen na zahradách svých domků, erární barbecue tu najdete na nejrůznějších veřejných místech – v parcích, v kempech a na plážích a fungují na principu – kdo dříve přijde, ten dřív griluje a samozřejmě po sobě vždy uklidí. Nejtradičnější dobrůtkou, kterou najdete smažit se nad rozpáleným ohněm, jsou nejrůznější párky, klobásky nebo hamburgery, podávané s kečupem a pečivem. Fajnovější barbie pak obsahuje většinou masový steak, mořské plody a nějaký svěží salátek z čerstvé letní zeleniny.
„Nothing says Kiwi, or represents our lifestyle better than the barbeque. It´s easy-going, no-fuss attitude brings everyone together.“
Honey
Celoroční práce pilných zélandských včeliček přináší ovoce v podobě vyhlášeného medu z Manuky. Tento teplomilný strom (s českým názvem balmín metlatý) pochází původně z Austrálie, ale už v pradávných časech vítr jeho pyl dovál až na břehy Nového Zélandu (stejně jako většinu místní flóry). Med z jeho květů má velmi výraznou specifickou chuť a do nedávna měl jen kulinářský význam. Dnes je oceňován i pro své antibakteriální účinky, za kterými stojí vysoký obsah enzymů. Také pomáhá při bolesti v krku a při desinfekci ran vykazuje antiseptickou účinnost podobně jako klasický peroxid vodíku.
„Radio New Zealand is just like Manuka Honey: sweet, pure and unique. That´s Kiwi style.“
Bush
Pod pojmem buš se ukrývaji všechna zalesněná území této zelené země. Dnes je už spousta z nich vykácena a lesy zabírají pouze jednu šestinu území, ale při příjezdu maorů v 9. století byl téměř celý Zéland pokryt touto neprostupnou divokou džunglí, ve které se proháněl mimo jiné čtyři metry vysoký pravěký pták moa. Nejcharakterističtější jsou místní tropické deštné pralesy na západním pobřeží jižního ostrova. Hlavním symbolem zélandských lesů je silver fern (maorsky ponga), tedy stříbrná kapradina, jejíž list má ve znaku místní rugby družstvo. Listy této kapradiny dorůstají výšky až 2 – 4 metrů a jejich spodní část má bílou až stříbrnou barvu, podle které byla tato rostlina pojmenována. Nejznámějšími zástupci lesních stromů jsou obří kauri, majestátní rimu, exotické nika palmu, buky a pabuky nebo cabbage trees. Spousta zalesněných oblastí spadá pod Národní parky a je tu vytyčeno 52 lesů, které spadají pod výjimečnou ochranu.
„Trodden only by the soft steps of the kiwi, our native bush is our national treasure. Cradle of Maori civilisation and birthplace of the Koru, the enduring symbol of Aotearoa.“
Caravan
Karavan není pro Novozélanďany jen dopravním prostředkem, nejrůznější domy na kolečkách jsou tu pro mnoho lidí nejen dlouhodobým domovem, ale také životním stylem. Zaparkované nebo odstavené karavany, vany, přívěsy či autobusy tu najdete téměř všude – na farmách, vedle domů, ztracené v divočině či jen tak u cesty. Ve většině případů to ale nejsou jen odložené vraky, ale po otevření jejich dveří se ocitnete v kuchyni, obýváku a ložnici lidí, kteří tu žijí. Někteří turisté v nich tráví třeba jen víkend na pláži, letní cestovní dovolenou, zemědělští pracovníci danou sezónu, narazíte tu ale i na obrovské šílenosti s designem středověkého hradu z věžičkami, ve kterých lidé stráví celý život a pokoj v domě si pronajmou třeba jen na porod dítěte (samozřejmě domácí porod) . Spousta backpackerů jako my tu tak má možnost (nebo spíš nemá kvůli vysokým cenám hostelů jinou možnosti) okusit tento styl života v autě a tráví noci třeba jen na rozložených zadních sedačkách.
„Your best holiday wasn´t Bali. It was in a creaky little caravan by the sea. Generations of us have trodden, sand up the steps or peered through the daggy old curtains, waiting for the rain to stop.“
Farm
Farmaření patří ke kultuře Nového Zélandu, tak jako pivo k té naší. Mezi farmáře tu patří hlavně zemědělci, kteří pěstují ovoce a zeleninu či chovají krávy nebo ovce. Jejich práce přináší do státní kasy každoročně 19 bilonů dolarů z exportu jejich produktů a tato farmářská odvětví dávají práci téměř 150 tisícům lidí. Něco okolo 66 tisíc farem zabírá území 165 tisíc kilometrů čtverečních, z toho 133 tisíc jsou pastviny. Na těch se pase 40 milionů ovcí, 10 miliónu hovězího dobytka a 2 milióny vysoké zvěře chované pro maso. Najdete tu obrovské ovocné sady, plné především kiwi, jablek, třešní, meruněk, melounů, avokád a citrusů. Na této ostrovní zemi se totiž vůbec neobjevuje 80 procent škůdců vyskytujících se v ostatních částech světa a tak se tu téměř nemusejí používat chemické postřiky a proto se vám taky nepovede si sem z domu dovést čerstvé ovoce a biokontroly na letištích jsou tak přísné. Dalšími neméně významnými farmářskými odvětvími jsou také vinařství, těžba dřeva nebo lov ryb a jiných mořských potvor.
„If you didn´t grow up on a farm, you´ll have a mate who did. Wherever our country highways take you, you´ll find the same iconic brands, cluttered dusty sheds and a few elegant No. 8 wire solutions.“
Fish´n´chips
Gastronomie není zrovna nejsilnější stránkou Zélanďanů, což poměrně výstižně ilustruje jejich největší kulinářská chlouba – fish and chips. Za tímto názvem se skrývá smažená ryba v těstíčku s hranolkami, zabalené do novinového papíru a energetická hodnota bývá díky notné dávce nasmaženého oleje v obou součástech tohoto pokrmu opravdu dostačující :). Pravdou ale je, že je to poměrně levný způsob (porce vás vyjde okolo 6 NZD), jak dostat do těla čerstvou místní mořskou rybu, nejčastěji tresku, platýze nebo třeba rejnoka.
„Some countries go overboard for fancy food. But not us. We know you can´t beat fish fresh from our oceans. Same goes for hot chips. Wrap them up together and our national dish reigns supreme.“
Gumboot
Gumové holínky jsou dalším předmětem, ve kterém Zélanďané našli kus sebe. Symbolizují tvrdou dřinu, kterou místní obyvatelé museli v minulosti vynaložit, aby z rozbahněné pusté země vytvořili silný zemědělský stát, který dnes vyváží své produkty do celého světa. Vesnička Taihepe na severním ostrově je dokonce známá jako „hlavní světové město holínek“a od roku 1985 každé úterý po Velikonocích se tu koná tzv. gumboot day, tedy den holínek. Součástí této oslavy gumových bot je například soutěž o nejkrásněji nazdobené holínky, běh v holínkách nebo tradiční hod holínkou.
„We are a nation who trudged through the mud to build a country on the back of agriculture. And today, you can find a pair of humble gumboots on every Kiwi´s back step.“
Maori
Maorové jsou původní obyvatelé Nového Zélandu, kteří sem připluli na svých obrovských waka kánoích před více než tisíci lety z polynéských ostrovů a dali nové zemi jméno Aotearoa (Země dlouhého bílého oblaku). Dnes tvoří patnáct procent zélandské populace a jsou tu uznávaným a respektovaným etnikem. Jejich tradiční kultura se tu neustále rozvíjí, děti se ve školách učí maorštinu a maorské tetování a nádherné řezbářské kousky jsou už nedílnou součástí místní kultury.
„Strong, proud, the breath of Maori culture weaves through New Zealand life like tukutuku. Its design, inspired by the landscape, and its oral tradition create a sound as unmistakeable as it is powerful.“
Pasifika
Nový Zéland, je ostrovní stát ležící uprostřed Tichého oceánu, zvaného také Pacifik, který je největším oceánem na planetě, rozkládající se se svými 165 milióny čtverečních kilometrů od Arktidy až po Antarktidu. Pro Zélanďany je spjat především s oblastí jižních pacifických ostrovů, mezi které patří například Fidži, Samoa, Cookovy ostrovy, Tonga nebo Vanuatu. Kromě toho, že patří k nejoblíbenějším dovolenkovým destinacím, kam se zajet prohřát v nepříjemné zélandské zimě, jejich obyvatelé, zvaní jednoduše ostrovani, jsou pro NZ významnou pracovní silou nejen při sezónních pracích v zemědělství.
„With our welcoming ways, we´re now a melting pot of Pacific culture. Radio New Zealand International aslo plays a vital role in connecting Islands nations to the world and giving them a voice.“
Pavlova
Tento tradiční dort z pečeného krému ze šlehaných bílků, zdobený šlehačkou a ovocem je objektem neustálých sporů mezi Novým Zélandem a Austrálií, které se přou o jeho původ. Pojmenovaný je podle slavné ruské baleríny Anny Pavlove, která obě tyto země v letech 1926 a 1929 navštívila. Zélandská verze uvádí, že poprvé byl tento dort připraven ve wellingtonském hotelu, kde Anna v roce 1926 bydlela. Šéfkuchař se údajně inspiroval její baletní sukní ze zeleného hedvábí, tu má připomínat bílkový krém se šlehačkou a zelenou barvu vystihuje pokladené kiwi.
„No Kiwi BBQ is completed without a big fat Pav sitting in the kitchen. Everyone has their own ideas about how it should be topped, but we all agree it was invented here – not on the West Island.“
Splitting the atom
Nejznámější osobností Nového Zélandu je hned po Edmundu Hillarym (prvním pokořitelem Mount Everestu) bezesporu novozélándský fyzik Ernest Rutherford. Tento muž je považován za zakladatele jaderné fyziky, zabýval se výzkumem radioaktivního rozpadu chemických prvků, navrhl koncept poločasu rozpadu a také zjistil, že atom není homogenní koule, ale že jeho struktura odpovídá tzv. planetárnímu modelu. Jako prvnímu se mu také povedlo přeměnit jadernou reakcí prvek na jiný prvek (dusík na kyslík) a je po něm pojmenovám chemický prvek – ruthefordium, Rf. I když jeho zásluhy chemické vědě jsou mnohem bohatší, zůstane už navždy znám především jako muž, který rozdělil atom.
„Rutheford´s work gave New Zealand its place on the global stage. This radio represents scientific innovation and our small country punching above its weight.“
Ugg boot
Tyto teplounké ovčí boty jsou u nás známé pod označením válenky a jsou další věcí, které připisují svůj kredit, jak Zélanďané, tak Australané. Vyrobeny bývají tradičně z dvou vrstev ovčí kůže uvnitř výhřívaných ovčí vlnou. Původně byly používány pastevci či střihači ovcí v chladných oblastech. Své uplatnění našli také později v době první a druhé světové války, kde pomáhali pilotům udržet nohy v teple v interiérech studených letadel. Skvělé izolační vlastnosti těchto bot pomáhají v zimě udržet nohy v teple a v létě zajišťují, aby se nohy nepotily. Proto našli své uplatnění také mezi surfaři, kteří je oceňují především při chladných ránech na pláži a poté, co vylezou ze studené vody. Kažodenní užití ale tyto boty najdou především jako domácí papuče v novozélandskcýh domovech, kde neznají centrální topení (a to ani přes zimu).
„We´ve come a long way on the sheep´s back. Our famous fleece is not just dotted all over our hillsides, it´s warmed our hearts. And in true Kiwi style, we´ve found a million things to do with it.“
Na webu www.soundslikeus.co.nz si můžete poslechnout zvuky jednotlivých rádií a podrobněji se podívat na jejich design a stavbu, všechna jsou totiž plně funkční 🙂
