Cestování vlakem jsem, jakožto správná dcera železničáře, vždycky považovala za jeden z nejlepších způsobů dopravy. Můžete se jít během cesty kdykoliv projít, pohodlně si natáhnout nohy nebo i celé tělo. Hlavně ale nejedete po zaprášené dálnici, ale přímo přírodou a místní krajinou, kterou můžete z velkých otevřených oken pozorovat celé hodiny. Železnice mají svou nezaměnitelnou atmosféru a klopýtavý zvuk „tadam-tadam“ společně s nekonečnými liniemi pražcových kolejí učarovali už nejednoho cestovatele. Na světě je potom vybudováno několik legendárních železničních tratí, které se díky své kráse a jedinečné okolní krajině staly naprostými legendami. Vlaková projížďka ze srílanského Kandy do Elly, napříč čajovými plantážemi, je beze sporu jednou z těch TOP…
V sedm ráno se probouzíme v raději nejmenovaném pochybném hostelu v Kandy, ve spěchu házíme věci do krosen a za ještě vycházejícího sluníčka chytáme na prašné ulici před vchodem prvního tuk-tuka. Na doporučení Trip Advisoru se necháváme zavést na vzdálenější stanici Peradeniya, kde vlak zastavuje ještě před hlavní stanicí v Kandy (kde už údajně není možné chytit místo na sezení).
zastávka v Peradenyia
Jak to tedy na jedné z nejkrásnějších vlakových projížděk světa prakticky funguje? Celá trasa vedoucí z Kandy do Elly trvá dlouhých 7 hodin. Cesta je sama o sobě jednou z největších srílanských turistických atrakcí, a tak i lidé, kteří po Srí Lance cestují s vlastním řidičem, tady vystupují a alespoň část trasy si projedou po kolejích – nejčastěji úsek z Nuwara Elliya do Ella, kde je možné sledovat sběračky čaje přímo z vlaku. V sezóně je tedy asi opravdu problém místo u okna bez rezervace získat, my tu ale jsme mimo hlavní turistickou vlnu, a tak si do odlehlé zastávky Piradeniya zajíždíme za 500 rupií úplně zbytečně. Vlak se tu totiž obrací a jede zpět do Kandy, kde na nastupující pasažéry stále čeká dostatek míst – co naplat, tohle jsme zbytečně překombinovali.
Každý cestující si potom může vybrat, zda pojede luxusním turistickým vagonem „observation car“, který nabízí kromě klimatizace především velká prosklená okna nebo obyčejnou druhou či třetí třídou s místními. Protože my jsme už poučeni z předchozího výletu, a víme, že nejlepší výhled je z otevřených dveří, které se ve srílanských vlacích nezavírají nebo tam vůbec nejsou, kupujeme si lístek do druhé třídy za symbolickou cenu 230 lkr na osobu. V 8:45 tedy s Tomem úspěšně chytáme jednu dvojsedačku u okna a celkem překvapeně se rozhlížíme po vagónu plném nejrůznějších turistů – evropští backpackeři včetně početné skupinky Čechů, Indové, Asiatky i samotní Srílančani, kteří ve dveřích dělají se selfie tyčemi takové blbosti, že jeden z nich uprostřed kopců vypadne! Nekecám! To my už ale spokojeně houpeme nohama ve dveřích vlaku a kocháme se touto pětihvězdičkovou podívanou. Legendy nelhaly, je to vážně nádhera!
naše nejluxusnější místa ve dveřích
malebný klášter
obdělaná políčka uprostřed kopců
krajina Hill Country
Budování srílanské železniční sítě začalo v roce 1864 britskými kolonisty a původně sloužila k transportu čaje a kávy z Hill country do hlavního města Colomba, odkud se potom tyto suroviny rozvážely po celém světě. Dnes železnice spojuje největší srílanská města a jak místním, tak i turistům, nabízí osobitý způsob dopravy, jehož kouzlu jsme propadli i my.
o místa ve dveřích je vážně rvačka
jedna z malebných horskách zastávek
železničářská pohoda
koleje v mracích
závory fungují všude stejně 🙂
Cestu nám neustále zpříjemňují prodavači, kteří na každé zastávce procházejí vagónem a nabízejí nám nejrůznější pochoutky – ananas, slané palačinky, oříšky, krevetky ve smaženkách, vodu, banány, kokosy a po pár hodinách už také … čaj :-). Ten si necháváme nalít do malého plastového kalíšku pěkně s mlékem a v tu chvíli už naše sýpající lokomotiva míjí první čajový lísteček a vjíždí do čajového ráje! Celá krajina se během pár okamžiků mění v obrovskou čajovou plantáž a nám padají brady dolů. Tak v takovýchto kulisách se pěstuje čaj! Stačí natáhnout ruku a můžeme si ho z vlaku pohladit!
čajové keříky, kam se podíváš 🙂
půlka kopce tráva, půlka čaj
království čaje
malinký klášter uprostřed čajových plantáží
Kromě čajových plantáží se nám za okny, tedy spíše za dveřmi, míjí spousta dalších zajímavých obrázků, které nám dávají nahlédnout do místního života. A že je opravdu na co koukat!
venkovská sprcha po srílansku
čajové vodopády
srílanská škola
k čajovým plantážím bohužel neodmyslitelně patří i chudoba
Kolem čtvrté odpoledne už přijíždíme do naší cílové stanice, horského městečka Ella. Hned na nádraží nás čeká doslova kulturní šok, protože tu s námi vystupuje půlka vlaku. Před nádražím potom čekají přímo zástupy tuk-tukářů a během dalších kroků zjišťujeme, že jsme dojeli do hotové turistické vesnice! Hlavní silnice je osázena nejrůznějšími hotýlky a obchůdky a blikající světýlka lákají kolemjdoucí do restaurací a barů. My jsme si na dnešní noc zabookovali speciální ubytko, a tak se už nemůžeme dočkat a bereme nejbližšího tuk-tuka, který nás tam za 300 rupií hodí. Jak zjišťujeme, je to doslova za rohem, prachy si řidič ale bere za to, za jakým rohem! Po pár metrech zabočujeme z hlavní silnice a vjíždíme do prudkého blátivého kopce, kde se prodíráme pralesem, popadanými větvemi a kličkujeme mezi dírami v hlíně. Tuktuk má co dělat, aby si s touhle patálií poradil a po pár chcípnutích slabého motůrku nám zastavuje u betonové strouhy, která kříží cestu. Hážeme tedy krosny na záda a dál pokračujeme po svých. Za chvíli nás už vítá štěkají pes a mává na nás mladý srílančan. Uprostřed této džungle nás totiž čeká ten nejpohádkovější pokojíček s ještě pohádkovějším výhledem – před pár měsíci dostavěný, jen čtyřpokojový apartmánek Adam’s View, který tu nechala postavět rodinka žijící v plechové chýši pod námi. Platíme 45 liber za noc včetně snídaně, pokoje v přízemí stojí 35. Je tu všechno – krásná nová postel s moskitiérou, klimatizace, wifi, sprcha a hlavně úžasná terasa s tímto výhledem.
Chvíli relaxujeme s čajem na terásce a protože nám zbývají už jen dvě hodiny světla, vydáváme se ještě pokořit Little Adam’s Peak (pojmenovaný podle velkého Adam’s Peaku, který je nejvyšší srílanskou horou). Ten malý leží přímo vzdušnou čarou naproti našemu apartmánu, protože ale nemáme křídla, musíme k němu dojít pěšky, tedy přes vesnici. Cestou potkáváme spoustu turistických párů, rodin a skupinek a připadáme si tu (trochu nečekaně) atmosférou jako někde v Chorvatsku na dovolené. Ve vesnici míjíme turistický stánek, který slouží současně jako policejní stanice se zamračenými přísnými policajty. Fasujeme tu letáček s namalovanými procházkami a tracky po okolí. K začátku samotného Little Adam’s peak tracku musíme nejdřív dojít nekonečnou cestou po prašné silnici, kterou nám zpestřují tuktukáři naprosto nepobírající fakt, že opravdu chceme jít PĚŠKY. Nenecháváme se ale zlomit a za chvíli už náš malá oprýskaná cedule svádí ze silnice na začátek kýženého tracku. Tady nás ale čeká další překvápko. Počítali jsme, že půjdeme lézt na skalnatý kopec, ale nějak nás vůbec nenapadlo, že by cesta k jeho vrcholu vedla přímo čajovou plantáží! Tak tohle je opravdu bomba! Jooo! Skáčeme radostí a pobíháme mezi čajovými lístky jako děti a neustále na sebe kříčíme: „Chápeš? To je vážně čaaaj!“ Aby toho štěstí a krásy nebylo málo, sluníčko se začíná sklánět k obzoru a přínáší nám tak zlatou hodinku, která nám málem zavaří foťáky! Že přeháním? Ale tohle všechno je opravdu čaaaj!
začátek Little Adam’s Peak tracku
tak takhle vypadají ještě zelené čajové lístky
šťastný Tom v čajovém moři
tohle všechno je čaaaj!
romantika by se na téhle procházce dala krájet
pohled přes údolí
Společnou romantiku nám znenadání narušuje postarší paní s velkou náručí čajových šlahounků. Jakožto zkušená sběračka čaje ví, co se sluší a patří, a tak nám ihned bez požádání pózuje na fotku. Po vyblesknutí ještě bleskověji natahuje ruku a domáhá se zasloužené finanční odměny, Tom jí dává pár drobných, které ji podle výrazu moc neuspokojují, my si ale zblízka všímáme, že mám oba koutky totálně rozdrásané a rozpraskané do krve. Sběračky totiž údajně žvýkají listy koky, aby tuto neuvěřitelně náročnou práci vůbec byly schopné zvládnout…
sběračka čaje
Po tomto realistickém a trochu smutném zážitku, který ve mě budí zvědavost dozvědět se víc o pracovních podmínkách místních sběraček, náš už čeká samotný výšlap na malého Adámka. Ten je už jen třešničkou na dortu tohoto skvělého dne. Úzká pěšinka nás vede prudce až na jeho vrchol, kde se nám ve výšce 1141 metrů otevírá celé čajové údolí jako na dlani. Tady se zastavuje čas a jsem tu jen já, Tom, příroda, západ slunce a čaj… Co víc si přát?
nádherné výhledy z vrcholku Little Adam’s Peak
luxusní resorty uprostřed čajových plantáží
Po procházce si jdeme dát do rušné vesničky něco na véču, nakonec vybíráme Ella hotel, kde si dáváme milkshake (290 lkr), polívku (300 lkr) a srílanskou specialitu kathuroti (400 lkr). Jídlo je fajn a po večeři ještě chvíli zůstáváme s konvicí místního čaje a nasáváme rušnou, až téměř městem zavánějící, atmosféru. Na závěr dne nás ještě čeká dobrodružná cesta do našeho apartmánu, kterou absolvujeme s baterkami po kolejích, protože dnžuglí bychom po tmě nejspíš netrefili. Před zápražím nás čeká chudák vystrašený mladý domácí, který si už myslel, že se nám něco stalo. Ujišťujeme ho, že jsme naprosto v pořádku a domlouváme si s ním čas zítřejší snídaně. To ale ještě nevíme, kdo nás přijde ráno navštívit…
ta příroda je naprosto nádherná :O 🙂 plánuji se tam jednou v budoucnu vydat, takže aspoň inspirace na tom zamakat 🙂
Helča z iotornoavivere.blogspot.com
Ahoj, Helčo. Je to vážně paráda, člověku až přechází zrak… Určitě zamakej, Srí Lanka rozhodně stojí za to! Držíme pěsti 🙂
Krásné vyprávění!! Sri Lanka je můj dlouhodobý sen, tak tu jen vzdychám a sním 🙂 čajové plantáže!! 🙂 věřím, že to je teda nádhera! 🙂 škoda jen, že to je tak turistické, ale zase to dává smysl, no…
Je to vážně nádhera… Nemohli jsme se vynadívat 🙂 Množství turistů nás trochu zaskočilo, ale vždycky se to dá nějak vymyslet a netrávit čas v těch nejturističtějších místech :-).
Katko, skvely cestopis. Za tyden odletame na SL a diky tvym fotkam a povidani se tesime jeste vic 🙂
Za týden? Pecka, vezmeš nás sebou? Ještě tam máme nějaký resty 🙂
Ahoj Katka, v marci odchádzam na Srí Lanku. Ak to nie je tajomstvo, môžeš prezradiť názov ubytovania v Ella? Tak nádherne si to opísala, ze tam mame chuť prenocovať:-)
Vopred dakujem
ahoj 🙂 z městečka Ella se vážně dá dojít na Adam Peak? Podle mapy to tak nevypadá.
Nene, tohle je jen jeho mladší brácha – Little Adam's Peak 🙂