11 věcí, které zařídit před cestou do Japonska

17 9

5. 4. 2016

#1 KDY JET

Špatná volba termínu může vaše vysněné cestování po Japonsku naprosto zruinovat, proto opravdu doporučujeme si udělat na toto téma důkladný průzkum a nekupovat zbrkle letenky jen proto, že jsou zrovna v akci. I přesto, že japonské ostrovy leží na druhé straně planety, panují tu dané roční období ve stejnou dobu, jak o nás. Háček je ale v tom, že Japonsko je opravdu dlouhá nudle, takže ve stejnou dobu můžete lyžovat v čerstvém prašanu na severu ostrova Hokkaidó anebo šnorchlovat v tropickém moři na jižním ostrově Okinawa. Záleží tedy na tom, kam se přesně chystáte a je potřeba mít na paměti, že obecné charakteristiky jednotlivých měsíců neplatí pro všechna místa.

V druhé polovině léta v Japonsku panují úporná vedra a v zimě zase třeskutá kosa. Nejlepší je tedy jet na jaře, kdy vše krásně kvete (a nejen sakury) nebo na začátku podzimu, kdy krajina díky barevnému listí připomíná malířskou paletu. Úplně nej je období je od 1. března do 25. dubna a potom od 10. května do 1. června. Poslední týden v dubnu a první v květnu je tzv. Golden week, kdy mají všichni Japonci prázdniny a všechny památky tak zaplní davy lidí. Od druhého červnového týdne do třetiny července je zase období silných dešťů. Fajn variantou je říjen a listopad, v této době je tu ale celkem vysoké riziků tajfunů, které vám mohou vaše cestování narušit. Pokud vám nevadí velká zima či velké teplo, únor a srpen jsou také dobrými možnostmi, kdy se vyhnete davům turistů i častým přeháňkám.

#2 LETENKY

Cena letenek do Japonska pro nás byla velmi příjemným překvapením. Zpáteční let z Londýna do Tokia nás vyšel na 13 200 Kč na osobu, nyní jsme našli letenky na květen dokonce za 11 000 Kč, což nám oproti jiným, stejně vzdáleným destinacím, přijde super cena. Tyto dostupné letenky nabízí společnost Air China, jejíž služby jsme využili i my. Nebudeme zastírat, že jsme z letu s ne zrovna chvalně pověstnými Číňany měli trochu obavy, nakonec jsme ale byli spokojení. Samozřejmě, že kvalita služeb neodpovídala standardu Emirátů či Korejců, ale personál byl profesionální, jídlo super a díky nevytíženosti linky jsme se mohli během letu i natáhnout přes několik volných sedaček a (na letadlo) si luxusně zdřímnout. Jediný problém byl cestou zpátky z Tokia do Pekingu, kdy jsme letěli menším letadýlkem, se kterým si pěkně pohrávaly turbulence, pilot asi ještě pořád trénoval a posádka na tomto nižším letu působila ještě vystresovaněji než my. Ale přežili jsme a následný let velkým letadlem z Pekingu do Londýna už probíhal opět v pohodě. Let z Londýna do Pekingu trvá cca 10 až 11 hodin a z Pekingu do Tokia potom 3 až 4 hodiny.

#3 JAPAN RAIL PASS

Nejdůležitější položka, kterou MUSÍTE zařídit PŘED ODLETEM do Japonska, jinak jste slušně řečeno v háji. Japonský Rail Pass (zkráceně JRP) je časová jízdenka, která vám umožní neomezeně využívat všechny japonské želenice spadající pod společnost JR a to po dobu 7, 14 nebo 21 dní. A ano – platí to i na vysokorychlostní šinkanseny! Problém je ten, že tuto jízdenku neseženete v Japonsku – platí totiž pouze pro zahraniční turisty, kteří mají v pase razítko „temporary visitor“ nebo pro Japonce dlouhodobě žijící v zahraničí. V České republice ho prodává společnost Tumlare corporation, která je jediným autorizovaným prodejcem. JRP si můžete objednat například na stránkách www.dojaponska.cz, my ho kupovali v Anglii přes www.jrpass.com. V nabídce je buď zelená (green) nebo obyčejná (ordinary) varianta pasu. Místenky jsou zdarma u obou typů, dražší, zelená varianta nabízí akorát více prostoru pro nohy, čaj a horký ručník. Věřte nám, že i v „ordinary“ vagónech se budete cítit velmi luxusně a zelená varianta je tak naprosto zbytečná. Po zaplacení dané částky vám do pár dnů dojde domů směnný voucher, který musíte nejpozději do tří měsíců vyměnit za skutečný JRP v kanceláři JR v Japonsku – tedy na prodejně JR lístků téměř na všech velkých vlakových stanicích. Při výměně musíte ukázat váš pas a uvést datum, od kterého chcete JRP aktivovat – toto datum se nemusí shodovat se dnem výměny, ale pamatujte, že se už následně nedá změnit. Vaše neomezená jízdenka je potom aktivní do následné půlnoci sedmého, čtrnáctého či dvacátéhoprvního dne.

My zvolili sedmidenní variantu JRP. V Japonsku jsme byli 14 dnů, z toho ale první 3 dny v Tokiu a poslední tři dny v Kjótu, kdy bychom pas nevyužili. Problém pak ale byl zaplatit cestu z Kjóta do Tokia, která samotná stojí okolo šílených 3100 Kč, s čímž je potřeba při plánování počítat. Super je, že JRP platí také na vnitroměstské linky ve velkých městech, takže se dá ušetřit za autobusy a metro. V JRP je také zahrnut trajekt na ostrov Mijadžima.

#4 VÍZA

Jako občané České republiky můžete na území Japonska pobývat až devadesát dní bez vízové povinnosti. Jediné co potřebujete je po příletu vyplnit imigrační dotazník, nechat si úředníkem oskenovat otisky prstů vašich ukazováčků a štempl v pase „temporary visitor“ je váš!

#5 POJIŠTĚNÍ

Tady to nebudu moc obkecávat ani dělat reklamu žádné společnosti. Prostě si jen nezapomeňte před odletem sjednat kvalitní cestovní pojištění. Japonsko není nejlevnější země a o zdravotní péči to platí taky.

#6 PLÁN CESTY

Pokud jsme vám u plánování cesty na Srí Lanku doporučovali neplánovat přesný itinerář cesty a nechat tam dostatek prostoru na zastavení a změnu trasy, u Japonska jsme si tento komfort dovolit nemohli. Pokud nejedete na delší dobu, závod s časem a snaha o dodržení rozpočtu vás donutí naplánovat přesně co, kdy a jak. Pokud máte JRP, závod s časem vám pomohou vyhrát šinkanzeny, díky kterým se nám během 14 dnů povedlo najezdit neuvěřitelných 3 100 km, a to za poměrně krátkou dobu a v největším luxusu s vyhřívanými záchodovými prkénky. Je potřeba si ale udělat podrobný plán a průzkum, protože je tu x možností, jak se z bodu A dostat do bodu B a pokud si nezjistíte, která možnost je nejvýhodnější, dost možná se pěkně zadrbete, finančně i časově. Také počítejte s tím, že na všech stanicích jsou davy lidí, angličtina místních je často hodně bídná a když nevíte, co přesně chcete a po čem se ptát, nebude to vůbec snadné. Další věc je, že na stejných trasách jezdí často několik společností, které na jedné stanici vyjíždí z různých pater či míst, což může být neskutečně matoucí. My měli vše přesně zjištěné, kam jede jaký vlak či autobus, jaká společnost je nejlevnější, kam si koupit výhodné několikadenní pasy (např. Nikkó či hora Kója). To stejné doporučejeme i vám. Při plánování také myslete na to, že o víkendech bude na všech památkách neskutečně narváno a vlakové stanice jsou někdy jako obrovská několikapatrová města s desítky východů, ze kterých se vymotat může být program na půl hodiny. Na druhou stranu, pokud víte kam jdete a co hledáte, Japonsko je turisticky hodně „friendly“ a neuvěřitelně dobře zorganizované, a tak všude najdete cedule, které vás navedou přesně tam, kam potřebujete.

vysmátý Tom před nejkrásnějším samurajským hradem Macumuto v Japonsku

#7 UBYTOVÁNÍ

Zajištění ubytování by mělo být součástí vašeho plánu. My tradičně rezervujeme přes www.booking.com, což nám dává také možnost pobyty do pár dnů před příjezdem zrušit. Týden až dva před odletem jsme si tedy po několika hodinách vyhledávání nejlepších variant zabookovali ubytka na všechny noci. Snažili jsme se hledat především guesthousy u místních rodin, které jsou podle nás nejlepší variantou. Tento typ ubytování ale není v Japonsku tolik rozšířený, a tak se nám to povedlo jen dvakrát. Jinak jsme spali v levnějších hotelích a v hostelech. Nejkomplikovanější to bylo v Kjótu, které je turisticky hodně vytížené a sehnat tam ubytko takhle na poslední chvíli byl pěkný oříšek. Nakonec jsme museli přežít v osmilůžkovém dorm room na hostelu, což s chrchlajícími Japonci opravdu nebyl žádný med. Náš rozpočet byl 850 Kč na noc na osobu, což se nám průměrně povedlo dodržet. Jednou jsme si dopřáli i vysněný zážitek, tedy noc v budhistickém klášteře na posvátné hoře Mt. Kója. Určitě doporučujem si jednu noc vyhodit z kopýtka a dopřát si tradiční ubytování v klášteře či v japonském ryokanu – ty nejzajímavější nabídky najdete (a můžete rovnou zarezervovat) na webu www.japaneseguesthouses.com.

ryokanové ubytko v malém guesthousu v Nikkó

#8 DOPRAVA

Dopravní spojení funguje v Japonsku jako hodinky a slovo zpoždění snad v japonštině ani neexistuje. Ať jedete kam jedete, můžete si být jistí, že tam bude dobrý spoj. Japonsko je díky obrovskému zalidnění prosíťované jako pavučina, a tak se nemusíte bát, že byste se dostali někam, odkud není cesta zpět. To ale platí ve dne, na noční spoje (od půlnoci do pěti ráno) moc nespoléhejte, těch je tu jako šafránu (v Tokiu například vůbec žádné). Při plánování vám hodně pomůže stránka www.hyperdia.com, která funguje jako český Idos a najde vám tak všechny požadované spoje včetně vzdálenosti, času, ceny i čísla nástupiště. Nezapomeňte pořešit také dopravu ve velkých městech – například v Tokiu se určitě vyplatí koupit celodenní lítačku (1 den – 800 jenů, 2 dny – 1200 jenů nebo 3 dny – 1500 jenů). Pokud plánujete výlet do odlehlejších turistickách destinací jako je Nikkó či hora Kója, kupte si zvýhodněné několikadenní pasy, které vám také ušetří spoustu peněz.

mapa tokijského metra

#9 CO S SEBOU

Asi nemůžete jet do civilizovanějšího státu než je Japonsko, takže to s balením nemusíte nijak přehánět. Pokud něco zapomenete, bez problému to tu koupíte. Pokud bychom měli dát tři tipy, co si přece jen do batohu sbalit, bylo by to:

Kapesníky – v Japonsku se nesmrká a vy byste také neměli! To se snadno řekne, ale s plným nosem hůř plní, a když už rýmečka přijde, pořádný třívrstvý kapesník bude mít hodnotu zlata!

Snadno vyzouvací boty – do chrámů, ryokanů, klášterů, vyzouvat se budete pořád. Vaše oblíbené kotníčkové šněrovací botky se v Japonsku stanou vaším největším nepřítelem.

Ručník – netuším proč, ale v Japonsku vám na ubytku dají kartáček, pastu, šampón, mýdlo, ale většinou ne ručník. Ten buď není dostupný vůbec nebo si ho můžete pronajmout za peníze. Nespoléhejte tedy, že ho zdarma budete mít každý den na pokoji jako v jiných zemích.

#10 JAPONŠTINA

Jak už jsem zmínila, anglicky se v Japonsku domluvíte jen s někým a to jen ve velkých městech. Pár základních japonských slovíček je tak must do nejen na snazší domluvu, ale taky na prokázání určité úcty k místní kultuře a lidem, pro které mají zdvořilostní fráze obrovskou hodnotu, a když se je naučíte používat, místní to ocení a mnohem ochotněji vám pomohou či poradí. Zkuste se naučit aspoň tahle:

Koničiva – Dobrý den

Arigató – Děkuji

Sumimasen – Promiňte

Onegaj šimasu – Prosím

Sajounara – Nashledanou

Tasukete! – Pomoc!

Haj – Ano

Ije – Ne

Čeko – Česká republika, Čech

#11 PŘEČÍST SI NÁŠ CESTOPIS

Nejlepší rada na konec :-). S plánováním vaší cesty vám v následujících článcích pomůžeme i my, máme pro vás desítky vyzkoušených rad a tipů a ukážeme vám, že Japonsko na vlastní pěst není vůbec tak složité, jak se na první pohled zdá. Průvodce a cestovky potom budete moci nechat s klidným srdcem doma a za ušetřené peníze se raději cpát špičkovým sushi :-). Pusťte se do čtení našeho cestopisu hned!